Jak se dívat na vyúčtování tepla a vody

Právě se nacházíme v ročním období, kdy dostáváme do rukou vyúčtování nákladů spojených s poskytováním služeb v naší uživatelské jednotce, bytě nebo nebytovém prostoru. Tuto povinnost (předkládat vyúčtování) má vlastník nemovitosti a zákonný termín je, máme-li zúčtovací období jako kalendářní rok, do konce dubna.  Vyúčtování se řídí především ustanoveními zákona č.67/2013 Sb. (zákon o službách) v platném znění a tzv. rozúčtovací vyhláškou č. 269/2015 Sb.  platném znění. Oba tyto předpisy byly již novelizovány, zákon v roce 2015 a vyhláška v rove 2021 – proto tedy pozor na platná znění.

Vyúčtování by mělo zahrnovat náš podíl na nákladech za všechny poskytované služby, naše uhrazené zálohy a konečné saldo – přeplatek či nedoplatek, který musí být následně vypořádán. Různé služby mají různé klíče pro rozdělování nákladu s poskytováním služby spojeného.  Klíčem může byt uživatelská jednotka (byt/nebyt), počet osob, náměry měřidel či registračních přístrojů.

Co bychom si měli při převzetí vyúčtování zkontrolovat? Zní to možná hloupě, ale všechno. Je to vlastně souhrnná faktura za všechny služby, které jsme v průběhu roku čerpali, a proto bychom neměli nic opomenout. Pochopitelně bychom měli zkontrolovat správnost všech identifikačních údajů počínaje jménem a označením bytu a konče výrobními čísly všech měřících přístrojů v bytě včetně jejich konkrétního umístění – to je nezbytná identifikace pro případ jakýchkoli reklamací.  Tedy mít jistotu, že vše co je ve vyúčtování uvedeno se opravdu týká mého bytu a mé spotřeby. Hovoříme-li o přístrojích – nejčastěji indikátorech vytápění, bytových vodoměrech či měřičích tepla – nesmíme zapomenout na hodnoty jejich náměrů k rozhodnému okamžiku, kterým je v našem případě silvestrovská půlnoc. Indikátory a měřiče tepla si tyto hodnoty ukládají do vlastní paměti (a lze je kdykoli z paměti vyvolat), u vodoměrů je to horší, tam musíme spoléhat sami na sebe a udělat si včas poznámku o stavu na počitadle. Zde je třeba poznamenat, že některé přístroje se v rozhodném okamžiku nulují, jiné nikoli. Nechci paušalizovat, ale nulování je běžné u naprosté většiny indikátorů, naopak vodoměry a měřiče tepla načítají stále bez nulování s tím, že měřiče tepla jsou vybaveny pamětí, kde jsou rozhodné stavy zaznamenány.  Jsou-li všechny identifikační a stavové údaje v našem vyúčtování v pořádku, měli bychom si letošní vyúčtování porovnat s tím loňským – pravděpodobně od příštího roku taková srovnání budou již povinnou součástí vyúčtování, a tak tuto možná nepříjemnou práci za nás udělá někdo jiný.

Na co bychom se měli zaměřit?

Jednoduchá odpověď – na rozdíly, jak  v náměrech, tak v ceně! A pokud je najdeme, tedy takový stav nastal, měli bychom pátrat po příčině. Platíme více za vytápění? Pak se musíme podívat nevzrostla-li cena tepla od našeho zdroje (teplárna, vlastní kotelna), anebo nebyla-li naše spotřeba z nějakého důvodu vyšší (tužší zima než vloni, topíme více, protože máme doma malé děti, topíme více, protože jsme přešli do důchodu a nerealizujeme denní útlum, kovidové vlny nás více připoutaly k domovu včetně víkendů, atp.). Platíme více za teplou či studenou vodu? Nezměnila se výše vodného a stočného oproti minulému roku? Nevzrostla naše spotřeba protože je nás doma víc? Nezměnila se cena tepla potřebného pro ohřev teplé vody? Všechny tyto otazníky mohou nastat a jsou naprosto přirozenými příčinami zjištěných rozdílů. Ale příčiny mohou být i jiné – může dojít k poruše přístroje, může dojít k chybě při odečtu, může dojít i k chybě při zadávání dat a zpracování vyúčtování. Vyúčtování je pouze produktem lidské činnosti za pomoci více či méně sofistikované techniky; selhat může technika i člověk, a proto je kontrola správnosti vždy namístě. I když technické nástroje stále více a více eliminují možnost chyb, právě tak jako softwarové nástroje pro zpracování všech dat, k chybě dojít může. Proto právo reklamovat vyúčtování je zakotveno i v zákoně o službách a dokonce nám přímo ukládá povinnost upozornit na všechny zjištěné nesrovnalosti – písemně a nejlépe okamžitě, nejdéle do 30 dnů. A proto platí – kontrolujme své náklady i v té poslední fázi, tedy kontrolujme fakturu – jak její formální náležitosti, tak věcný obsah.

Zmínil jsem, že od příštího roku budeme mít pravděpodobně v tomto směru lepší servis. Budeme se dovídat více a častěji a časová a místní srovnání za nás udělá někdo jiný na základě věrohodných podkladů. Ale pozor – budeme se pravidelně (měsíčně) dovídat o našich spotřebách, ale nikoli o souvisejících nákladech. Ty si budeme muset hlídat stejně tak jako doposud. Faktura s nákladovým vyčíslením bude zase jedenkrát do roka, pouze s větším počtem doplňujících informací. Mnoho průběžných informací a spotřebních dat však budeme mít k dispozici nepřetržitě formou portálové služby – poskytované vlastníkem, správcem nebo spolupracujícím rozúčtovatelem.

Události okolo nás řadu věcí akcelerovaly a raketový růst cen energií je nepochybně důvodem k tomu, abychom o naší spotřebě vice uvažovali a měli ji trvale pod kontrolou. Nástroje jsou k dispozici, na odklady už není čas.

     Ing. Jiří Zerzaň      
     www.techem.cz